Jako správnou mileniálku mě v každé nové životní situaci nejvíc uklidňuje googlení. Proto jsem si pár dní po prvním pozitivním testu otevřela vyhledávač a napsala: “jsem těhotná -” Vůbec jsem nevěděla, co vlastně čekám, že se dozvím. Našeptávač mi celkem výstižně napověděl: “- co teď”
Jsem těhotná a co teď? Co mám teď dělat? Je potřeba něco udělat? Zjistit, zařídit, vyřešit… jak jsem v nových životních situacích zvyklá? Nový úkoly, nový cíle? Abych na nic nezapomněla?
Google odpovídá: Objednat se k lékaři.
Podle stejně pojmenované diskuze na emiminu zjevně nejsem sama. Slečna/paní se tam taky ptá, co vlastně… co vlastně s tímhle zjištěním teď dělat? Koupit si vitamíny?
Jako další nápovědu od Googlu bych zpětně ocenila “jsem těhotná – jak to dělat správně”. Už jsem si zvykla nechtít potvrzení o tom, že něco dělám správně od lidí, ale od Googlu.
Naprosto jsem si uvědomovala absurditu celé situace a své potřeby utrvzení, že postupuju správně.
Vždyť těhotenství je prakticky to jediné, k čemu jsem byla stvořena 🙂 Ale zvyk je železná košile, říkává moje babička.
Dítě jsme si s mužem moc přáli a nějaký čas se o něj snažili. Vlastně jsem doteď ke všemu přistupovala takhle – musím vystudovat (hlavně ještě neotěhotnět), abych měla dobrý peníze, abychom se měli jednou dobře, najít si muže, přesvědčit ho, aby si mě vzal a chtěl se mnou mít děti (žádná sranda dneska), udělat si nějakou praxi v oboru (takže stále ještě neotěhotnět) a pak teda otěhotnět (tak, teď). A teď jsem najednou těhotná, a potřebuju další návod, co mám dělat.
Google pro mě nemá odpověď, která by mě uspokojila, tak zkouším Youtube, a nic.
Napsala jsem si toho dne do deníčku:
“Jestli mi teď něco chybí, je to hluboká lidská zpověď o mateřství. O stávání se matkou, o tomhle přeorientování se, o ženskosti, o gigantické změně, která se se mnou děje.”
Potřebuju ujistit, že to dělám správně. Že na to vůbec mám, že to zvládnu s tímhle postojem. Tuším, že takhle to dál být nemůže a přemýšlím, jak se z toho chlapa, kterým jsem doteď byla, stát ženou a matkou. Ráda bych našla návod na to, jak se to dělá. Přes svůj “mužský mozek” ale vnitřně vím, že se to stane samo, že se to stane postupně, a že pro to nejspíš nemusím udělat vůbec nic. Jen být zvědavá, být tomu otevřená, nechat to přijít. Že by to byl první impulz intuice? První letmý dotek probouzejícího se ženství?
…
Internet je plný praktických informací o tělesných změnách v těhotenství, o vývoji miminka týden po týdnu, o lékařských vyšetřeních, o přípravě k porodu, o právních záležitostech. Málo je toho o prožívání tohoto jedinečného období. Asi mi nezbyde nic jiného, než si to s odvahou prožít na vlastní kůži, bez předchozích informací, rad a návodů.
Přidávám se do několika skupin maminek a jsem zvědavá, jestli se dozvím od životem protřelých matek nějaký tajný tipy a triky. Místo toho si připadám jako na srazu duchařů. Vidíte na tomhle testu ducha, nevidíte ducha?
První lekce ženskosti bylo samotné otěhotnění. S mým mužským nastavením nešlo. Brát vitamíny, pít čaje, chodit po vyšetřeních a stavět se na hlavu. Hlavně otěhotnět do roka od svatby, do roka zkoušení… Nešlo to. Bylo potřeba pokory, čekání, až bude chtít miminko samo přijít, bylo potřeba pozvat duši našeho děťátka na svět, se vší úctou a pokorou k životu, ke svému tělu, k moudrosti přírody. Jsem moc ráda, že se to nestalo díky lékům, vědě a technice. Ale že jsem v sobě kapku ženské esence našla a jsem přesvědčená, že jen díky ní teď máme na cestě naší holčičku.
Další lekce pokory přišla záhy. Podezření na mimoděložní těhotenství. Jsem tu pro děťátko, ne ono pro mě. Je to teď jeho cesta, můžu tu pro něj být, ale zbytek už si zařídí ono a podle sebe. Naše dcerka mi prostě od první chvíle dává najevo, že svůj život nenechá nikoho řídit – ani mě, ani doktory. Přijde kdy a jak bude chtít ona sama a já si své cíle, deadliny a postupy můžu strčit… někam.
A tak se to děje. Jsem těhotná, jsem tu pro ní, a mé srdce i mužský mozek měknou v přívalu štěstí, lásky a respektu k malé bytosti v mém bříšku. Už nepochybuji, že jsem těhotná správně, ani mě to nezajímá. Teď jsem těhotná šťastně <3